|
|
Význam včel a jejich využití v apiterapii
Handlová, Kateřina ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá významem včel a využíváním včelích produktů v apiterapii. V úvodu obecné části je představena včela medonosná (Apis mellifera), včetně její morfologie, biologie a nemocí. Zmíněna je i skladba včelstva a chovatelské pomůcky, které je zapotřebí k chovu včel využívat. Dále je vysvětlen pojem apiterapie, názory na její použití a způsoby její aplikace. Představeny jsou včelí produkty (med, mateří kašička, propolis, včelí vosk, včelí pyl a včelí jed). Diskutována jsou pozitiva a negativa apiterapie a zda lze považovat apiterapii za oficiální léčebnou metodu. V praktické části byl použit dotazník s cílem zjistit povědomí lidí o apiterapii, využívání apiterapeutických produktů a poté zjistit, jaké jsou rozdíly v odpovědích mezi respondenty žijícími ve městě a na vesnici. K hodnocení výsledků byla využita metoda kvantitativní analýzy. Při porovnávání odpovědí městských a vesnických respondentů byla zjištěna značná shoda a podobnost. KLÍČOVÁ SLOVA Včela medonosná (Apis mellifera), apiterapie, včelí produkty
|
|
| |
|
|
Dynamika rozvoje včelstva ve Warré úlu
MADĚROVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá dynamikou rozvoje včelstva ve Warré úlu. Warré úl neboli lidový úl si dokáže každý doma vyrobit, je nenáročný na obsluhu a využívá se pro přirozený chov včel. Cílem této práce bylo porovnání konstrukčních, tepelných a vlhkostních vlivů, které by mohly ovlivnit rozvoj včelstva. Pokus byl prováděn od května do září s pravidelnou kontrolou dle klimatických možností. Byla určena plocha zavíčkovaného plodu, vajíček, larev a včel. Každý úl obsahoval jeden přístroj, který zaznamenával teplotu a vlhkost. Stanoviště pokusu bylo v Číhani v nadmořské výšce 593 m n. m. v okrese Klatovy. Výsledky měření byly velmi rozdílné. Neprokázaly, zda má konstrukce úlu vliv na rozvoj včelstva. Výsledky ukázaly, že vliv konstrukce úlu má vliv na vnitřní klima úlu.
|
|
|
Vliv teploty a vlhkosti vnějšího prostředí na rozmnožování včely medonosné (Apis mellifera)
KAŠPARŮ, Miroslav
Disertační práce na téma ,,Vliv teploty a vlhkosti vnějšího prostředí na rozmnožování včely medonosné (Apis mellifera)" popisuje vliv sledovaných fyzikálních veličin na celé včelstvo během vegetačního období. Sledována byla tři stanoviště v odlišných podmínkách. Měřící přístroje byly umístěny vždy uvnitř a vně jednoho včelstva z každého stanoviště. Ve spolupráci s kolegy z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se sledování fyzikálních parametrů rozšířilo o sledování zvuku a hmotnosti včelstva - úlové sestavy na stanovišti umíštěného na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity. Zařízení pro sběr dat ve včelích úlech bylo navrženo jako zcela autonomní modulový systém. Naměřená data byla statistickými programy zpracována a vyhodnocena. Výsledky prokázaly, že se sledované úly liší ve vegetačním období v počtu zakladených buněk včelí královnou a také v množství zakladených rámků. V okolí plodu byly naměřeny teploty pro správný vývoj včely (32 °C až 36 °C). Včelstva v pozorovaných obdobích roku 2014, 2015 a 2016 musela aktivně zvyšovat v jarním i v letním období relativní vlhkost vzduchu uvnitř úlu. Včelstvo reaguje na změny teploty vzduchu různě intenzivním zvukovým projevem. Zjištěné výsledky prokázaly rozdíly mezi intenzitou zvukových projevů včelstva v různých teplotních podmínkách. Nejvyšší intenzita zvuku byla zjištěna při teplotách pod 10 °C (36,71 W.m-2), nejnižší naopak při teplotách nad 29,4 °C (26,25 W.m-2). Posouzením vztahu teploty uvnitř plodiště a intenzity zvuku byly zjištěny průkazné korelační závislosti, velikost korelačních koeficientů byla ovšem nízká (r = 0,180) až střední (r = 0,463) a se změnou teplotní skupiny docházelo i ke změně hodnoty korelačního koeficientu (r = 0,555). K vyhodnocení optimálních podmínek chovu včelstev lze aktuálně využít sledování teploty a vlhkosti. Jako nejvhodnější teploty byly stanoveny v rozmezí (29,5-34,3 °C) a také teploty nad 34,4 °C. Z hlediska vlhkosti jsou nejvhodnější teplotní rozmezí 20-29,4 °C a 29,5-34,3 °C. Změny sledovaných hodnot ovlivňují i kladení včelí královny ve včelstvu. Získaná data z dlouhodobého sledování zmíněných veličin, nám mohou pomoci sestavit THI index u včel, který by byl vhodným nástrojem k hodnocení optimálních podmínek pro včely.
|
|
|
Monitoring a regulace parazitického roztoče Varroa destructor v chovech včely medonosné (Apis mellifera
KLEČKOVÁ, Romana
Cílem diplomové práce bylo monitorovat parazitického roztoče Varroa destructor v závislosti na úlových mikroklimatických podmínkách u včely medonosné kraňské (Apis mellifera carnica). Ve třídenních intervalech byla posuzována míra napadení vybraných včelstev na různých stanovištích a současně bylo sledováno mikroklima v úlech. Monitoring probíhal od dubna do polovina října. Zároveň byl vyhodnocen vliv mikroklimatu na spad roztočů. V průběhu celého sledování byl zjištěn nejvyšší průměrný spad byl 2,08 roztoče za den u včelstev na stanovišti č. 1 a 2, naopak nižší 1,97 u stanoviště č. 3. Mezi stanovišti ovšem nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P > 0,05). Porovnáním měsíců sledování bylo zjištěno, v září bylo dosaženo nejvyššího průměrného denního spadu (3,03 roztoče za den), naopak nejnižšího v dubnu (0,41) (P 0,001). Míry závislosti (hodnoceny korelační analýzou) mezi spadem a mikroklimatickými podmínkami v jednotlivých včelstvech byly odlišné. Nejsilnější korelační závislost mezi spadem a teplotou v úle (r = -0,45, P 0,05) byla zjištěna u včelstva na stanovišti 2. Nízký korelační koeficient byl zjištěn u včelstva na stanovišti 1 (r = -0,17, P 0,05). Naopak na stanovišti č. 3 byla korelační závislost mezi úlovou teplotou a denním spadem velmi nízká a neprůkazná (r = 0,003, P > 0,05). Ze všech získaných údajů bez rozlišení stanoviště a měsíce byla potvrzena průkazná (P 0,05) korelační závislost mezi spadem a úlovou teplotou (r = -0,14), ale neprůkazná korelace mezi relativní vzdušnou vlhkostí v úle a spadem (r = -0,02, P > 0,05). Zjištěné výsledky prokázaly, že míra závislosti mezi úlovým mikroklimatem a vývojem (resp. spadem) populace kleštíka včelího je odlišná pro každé včelstvo. Sledování spadu mrtvých samiček kleštíka včelího je vhodným doplňkem diagnostiky napadení včelstva. Statistická analýza pak potvrdila, že s klesající teplotou v létě a podletí dochází k nárůstu populace kleštíka ve včelstvu a je nutné provádět tlumící zásahy, hlavně s ohledem na vývoj dlouhodobé zimní generace včel.
|
host ::
RSS.